Z historie tělovýchovy v obci Dolní Beřkovice:
Organizovaná či neorganizovaná tělovýchova v našich obcích má jistě bohatou historii, škoda jen, že písemných dokumentů z doby nejstarší se zachovalo pramálo. Zatím jediný zápis se nachází v podrobné obecní kronice pana řídícího Ant. Milinovského z let 1918-38 :…“Tělocvičná jednota Sokol s odborem divadelním a sportovním ustavila se r. 1919“… Bylo to 6. dubna ve 14 hod. v restauraci „ U Zimmerů „ naproti nádraží za účasti 84 členů. Počáteční finanční hotovost činila 4. 445, 75 Kč, tato částka byla získána „ dary majetných „. Prvním starostou byl ředitel cukrovaru p. Adolf Hájek. Zprvu se cvičilo v sále restaurace, v případě pěkného počasí se cvičilo v parku restaurace. Od r. 1921 se cvičilo v tělocvičně bratra Frant. Fraňka, neboť docházka ke cvičení až k nádraží zvláště v zimních měsících byla dost obtížná…Tělocvičné vybavení bylo zpočátku malé - Jednota vlastnila 1 koně, bradla a hrazdu, teprve postupně se vybavovala. Pravidelně chodilo do cvičení až 56 sester, bratrů bylo na 40. Zápisné byly 3 Kč, členský příspěvek činil 1 Kč měsíčně. Jednota mimo tělocvičnou činnost vyvíjela i činnost vzdělávací, členové konali zájezdy na cvičení, pořádali různé slavnosti, vypůjčovali si knihy, hráli divadlo…Každoročně měla Jednota na repertoáru 2-7 divadelních her, které se hrály za velké účasti diváků, soubor jezdil i do blízkého okolí. Od r. 1919 do r. 1933 bylo sehráno 92 (!) představení. V r. 1932 měla spolková knihovna 606 svazků. Na VII. Všesokolském sletu v Praze se účastnilo cvičení 14 mužů, 10 žen, 13 dorostenců a 5 dorostenek. Významné byly i další větší akce, např. 13. 6. 1920 bylo veřejné cvičení na nádvoří cukrovaru, 3. 7. 1920 se naši Sokolové zúčastnili cvičení v Kladně apod.
5. 6. 1924 byl věnován Jednotě statkářem p. Františkem Lobkoviczem pozemek o výměře 1 ha 46 a, který náleží Jednotě dodnes. Pozemek se musel upravovat a to značně a proto byla zavedena „pracovní povinnost „ pro všechny členy Jednoty Sokol. Bohatí se z této povinnosti vykoupili finančně, jinak zde na úpravě pracovali hlavně nezaměstnaní- byla jim vyplacena celková částka 4. 150 Kč. Protože ale Jednota Sokol se věnovala pouze uvedeným činnostem, vznikl jako samostatné těleso v r. 1926 Atletický fotbalový klub ( AFK ) Dolní Beřkovice. Zakladateli byli Josef Veselý- šofér, Václav Špička- kovář, Josef Kříž a ještě několik dalších, kteří u holiče p. Taubice konali poradu…“jak vzkřísit a probudit k životu tento sport moderní doby-fottball“… Václav Šinfeld , jeden z přímých účastníků té doby v 7o. letech 20. stol. si zavzpomínal:…“byli jsme bez práce a tak jsme často jen tak postávali na návsi a fotbal, to byla někdy naše jediná radost…místo míče hadrák, taktika žádná, jen živelná radost ze sportu…Na zápasy jsme jezdili daleko, až do Roudnice, Budyně, Kralup n. Vlt. či na Mělník. Jezdili jsme na kolech, a protože ne každý měl kolo, vezl kamarád kamaráda, někdy i dva anebo jeden jel na kole, ujel 2-3 km, nechal kolo opřené o patník a šel dál pěšky, zatímco kamarád, který šel za ním, pomalu ke kolu došel a na kole pak pokračoval…. Jaký jsme dávali sportovní výkon po takové „dopravě“ na zápas si dovedete představit!, a po zápase jedinou naší odměnou bylo posezení v hospodě. Protože jsme měli ale do kapsy hluboko, pivo zaplatili buď „poražení“ nebo někdo z kamarádů, který na pivo měl… Nejvíce zápasů tehdáž sehrál V. Fišer (87), Fr. Mastek (86), V. Šinfeld (87), Jos. Janda (74), Karel Bára (46), Jos. Novák (46), V. Černý 65), Josef Svoboda (54), a další. V roce 1930 měl AFK D. Beřkovice aktivní score 67 : 49 a měl 54 členů. V roce 1932 byl při Sokole též oddíl ping-pongu-bylo sehráno 12 zápasů. Oddíl „wolejballu“ sehrál 16 zápasů. V letech 1933 – 34 AFK D.B. sehrál zápasy s těmito mužstvy. (srovnej vzdálenosti!): Horní Beřkovice, Terezín,, Chvatěruby, Nelahozeves, Dobříň, Vepřek,, Hořín, Hostín, Cítov, Hleďsebe, Břežany, Spomyšl, Račice, Veltrusy, Ledčice… V roce 1933 bylo v Sokole zapsáno údajně 493 žaček- (snad se nejedná o chybný zápis), 105 mužů, 65 dorostenek a 72 žen. V kronice AFK D. Beřkovice jsou od této doby až do doby poválečné zapsány přesné sestavy hráčů k jednotlivým utkáním a jejich výsledky, např. 9. 5. 1937 sehrálo naše mužstvo zápas proti SK Liberta Mělník za stavu 1 : 1 v sestavě:
Dětinský
Švihovec Šenfeld
Mostek Valenta Školník
Tesárek Mostek F. Beneš M. Tuček Batěk
Branku dal Beneš M., kapitánem byl Švihovec. V průběhu II. Sv. války se hrálo stále, vždyť to byla vlastně jediná možnost našich lidí být pohromadě a nějak se kulturně vyžít…Např. v roce 1944 bylo sehráno 32 zápasů, z toho 19 vyhraných, 10 prohraných a 3 nerozhodné. Jednotliví hráči a počty vstřelených branek v té době: Tyle 36, Kelner 21, Čížek 14, Volman 13, Král 9, Barcal 8, Šenfeld 5, Stránský 4, Moudrý 5, Švihovec 2, Kratochvíl 2, Nový 1. Zachovalo se potvrzení, dle kterého Sokol Dolní Beřkovice ve válečných letech dokonce provozoval „Zvukové bio Sokol v Dolních Beřkovicích „ a dle tohoto dokumentu je zřejmé, že…“Bratr František Franěk zapůjčil organizaci 2.000 Kč na zakoupení nové zvukové aparatury „…za organizaci podepsal Frant. Kalec, za obec p. Heisig, starosta. Kdesi v archivu jsem před lety našel ústřižek špatného papíru, kde na lícové straně je úřední zápis tehdejšího MNV D. Beřkovice a na rubové straně je ručně inkoustovou tužkou zapsáno (píši i s uvedenými chybami) : Vyhláška : Sportovní klub A. F. K. Dolní Beřkovice sehraje dnes na svém hříšti o 18 h. přátelský zápas s XI rudé armády. Tito hráči dostaví se o 17 h ho klubovny Hrdý, Čížek, Hrdlička, Ježek, Švihovec, Nový Čenda, Moudrý, Braun, Kratochvíl, Barcal, Janda Karel, Stránský, Král. Záhy po skončení 2. světové války v létě r. 1945 členové TJ Sokol staví na hřišti ze zakoupeného německého baráku v pohraničí svou vlastní tělocvičnu. V té době zase cvičily všechny složky, tj. žactvo, dorost, ženy a muži. V červenci 1948 je v Praze pořádán XI. Všesokolský sjezd, z naší organizace se zúčastnily všechny složky. V roce 1951 se začal ve větší míře hrát tenis na kurtech v zámeckém parku. Také prvé Spartakiády v r. 1955 se zúčastnili cvičenci z naší organizace. Protože již stará dřevěná budova coby tělocvična dávno nevyhovovala, byla v září 1964 zahájena výstavba tělocvičny nové. Hlavní stavební četu tvořili pánové J. Ježek, J. Porsche, B. Novák, V. Štráchal, V. Beránek, V. Šinfeld, A. Husák, V. Bednář, Bednář st. Významně pomáhali pánové Horst Günzl, K. Žežulka, J. Pšenička, L. Nový, V. Hnilička, S. Weiner, Z. Šimon, J. Kontra, Boh. Petr a další. Na stavbě bylo odpracováno na 10. 621 brigádnických hodin, vlastní náklady na stavbu činily 441.029 Kč, hodnota stavby v tehdejší době byla na 800. 000 Kč. Tělocvična byla slavnostně otevřena 12. prosince 1969. Pár zajímavých snímků z tehdejší doby nabízí Obrázková fotogalerie .
Zpracoval : Bohumil Pokorný Zdroje : Ant. Milínovský - Kronika obce D. B.
24. 3. 2009 Zápisky o činnosti D. B.
Archiv autora
» Čím je člověk rozumnější a lepší, tím více dobra v lidech pozoruje.
